15.

23.02.2026

ES - KA 1939

Zdravím Vás milí Bajkujáci, a samozřejmě i všechny příznivce tohoto lehce pank bajkového magazínu a turistických stránek :-). Na začátek tohoto článku bych chtěl rozhodně zmínit, že tato kategorie se probouzí asi po 6 měsících, kdy si tak hezky v klidu stagnovala, a žila svým samostatným životem...poslední článek zde byl 6. 6. 2025...škoda, že ne 2026...to by byli samé šestky :-D. Však právě díky tomu, se máte řekl bych na co těšit, a začátek nového roku tu rozjedeme v hezkém českém stylu. Abych také trošku přiblížil, co se bude v tomto článku rozebírat a jak jsem se vlastně s magazínem k focení tohoto kola dostal, tak bych Vám rád řekl krátký příběh, který Vás do celé situace hezky zavede...pojďme na to lets´  go :-).

Jednoho krásného dne ještě roku 2025, byla uskutečněna výpravu za focením do města a okolí Turnova. Tak nějak jsem se zde přes den poflakoval, zkoušel najít zajímavý objekt k focení, téma, anebo co vytvořit za zajímavou senzaci. Když jsem procházel ulicí Trávnice, která se nachází nedaleko od kruhového objezdu a pod místním hlavním náměstím Českého ráje, vzpomněl jsem si, že zde je vlastně jeden menší cyklo obchod, a tak ho zkusím navštívit. Uvidíme co vyjde na povrch? Když už jsem zde byl, majiteli jsem nabídl samozřejmě podpoření tohoto projektu, a za to také moc děkuji, protože jinak by asi tyto stránky neměli šanci fungovat. Také jsem si ale všiml, že na takovém menším vyvýšeném a předváděcím prostoru uvnitř obchodu, se nachází trošku v rohu schované nějaké starší kolo, které mne tedy ihned zaujalo. Nabídl jsem, že kolo vypadá dost zajímavě a jestli majitel bude chtít, mohu se o něco později zastavit, bicykl nafotografovat, a na oplátku vytvořit na tento magazín prezentační článek. Mohu tak tuto pěknou tvorbu a snahu zdokumentovat. Pan majitel souhlasil, a já jsem přesně věděl, že velký únorový článek bude na stránkách právě o tomto českém, zrenovovaném bicyklu značky ES - KA, které pochází z roku 1939. Bylo to celé i dost štimující do kapsy, protože jsem věděl, že historické kolo jsem již dlouho žádné nefotil, a tak vytvořit něco se sousedními nadšenci do cyklistiky, kteří od mé kanceláře sídlí cca 20 km bude fajn, a tak nějak se tyto vztahy prolnou a utuží :-). Začátkem nového roku jsme začali trošku komunikovat, spolupráce se začala i formovat lehce na papíře, a po závodech Jizerské 50 jsem vyrazil vstříc Turnovu, a obchodu ATOM SPORT. Zde se právě nachází ono historické kolo. 

Krátký příběh a uvedení o čem vlastně tento článek bude máme za sebou, a nyní již pomalu přistupme přímo k představení vzniku, vytvoření a průběhu renovace tohoto bicyklu ES - KA. Jako první bych měl nejspíše zmínit, jak se ke kolu majitel dostal a další pomalé krůčky, které vznikali v této renovaci. Poté se posuneme ke konkrétním dílům, celé tvorbě, atd...pokusím se rozebrat vše do nejmenšího detailu, aby Vaše mozečky zaznamenali nějaké nasycení, ale nic neslibuji :-D. 

Jako první si pojďme rozebrat trošku historii značky ES - KA. Bez vzniku této firmy v dálné minulosti, bychom asi zde dnes nic nečetli, a také by nebylo co fotit. 

Historie

Začátek tovární výroby jízdních kol v pohraničním Chebu je spojen s firmou Premier. Ta vyráběla od 80. let 19. století v Chebu vysoká jízdní kola, tzv. kostitřasy. Později se specializovala na výrobu nízkých jízdních kol. V letech 1899–1900 jich chebská továrna vyrobila 2532 kusů. Stoupající poptávka vedla v roce 1911 k založení další továrny. Zakladateli byli Slezan Ambros Swetlík (1860–1929) a Němec Heinrich Kastrup (1871–1932). Název byl z původního ELITE změněn na ES-KA, což znamená fonetický přepis počátečních písmen jmen obou zakladatelů: ES – Swetlik, KA – Kastrup. Cheb se tak již před první světovou válkou stává centrem výroby jízdních a motorových kol. První motocykly spatřily světlo světa v roce 1914. V té době již produkce přesáhla 21 000 kusů. Po první světové válce firma nadále prosperovala. Swetlik a Kastrup zemřeli v roce 1932 a 1930. Po celý život byli aktivní, a v roce 1922 založili v Rokycanech další továrnu na kola Tripol...pozdější Favorit. Od roku 1920 firma začala vyrábět motorová kola nejprve o zdvihovém objemu 75 a později 93 cm³. Dále se portfolio výrobků rozšířilo i o tříkolky, šicí stroje a vozíky ke kolům. Za protektorátu byla výroba jízdních kol utlumena. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a výroba jízdních kol obnovena. Eska byla po roce 1948 závodem České Zbrojovky Strakonice, ale od roku 1950 byla samostatná a pohltila i závod Premier. V roce 1953 byl z chebské Esky vyčleněn samostatný národní podnik Favorit Rokycany, a v roce 1958 byl do národního podniku Eska Cheb znovu začleněn. Za socialistické éry byl sjednocen výrobní program, kdy Eska vyráběla pánská i dámská cestovní kola. Sortiment se rozšířil například i na skládací kola. Eska úzce spolupracovala se sesterským podnikem Favorit, a používala mnoho shodných komponentů. Favorit se však specializoval spíše na sportovní silniční kola. Na československých silnicích byla rozšířena zejména kola zdejší výroby, značek Favorit Rokycany, Liberta Mělník, Velamos Sobotín/Petrov nad Desnou a právě Eska. Dovoz ze zemí RVHP nebyl tak rozsáhlý, a většina československých kol byla určena na export, do Východního bloku i do západních zemí. Pánské silniční kolo Eska Premier, rok výroby 1991. V polovině 90. let 20. století se začalo ukazovat, že Eska nezachytila nejnovější trendy výroby kol. Zadlužený státní podnik proto privatizoval soukromý podnikatel. Ten však firmu zadlužil ještě víc. Postupně utlumil výrobu, rozprodal stroje a propustil zaměstnance. Tečkou za výrobou kol byla demolice areálu v roce 2006. 

Je to samozřejmě škoda, že se vlastně legendární značka, která je dnes velice hezkou a romantickou vzpomínkou na české bicykly rozpadla, a na její místo se prodral zahraniční konkurent a výrobce. Ono ale bohužel to samé potkalo i další české značky, jako je třeba Favorit. To je asi nejspíše osud. Něco zaniká, něco vzniká, ale přeci nejlepší na tom je, že se zase za pár let opráší myšlenka a ES - KA třeba zase povstane :-D. Dost však vzpomínek na minulost, a pojďme přistoupit k představení toho, co je pro tento článek nafoceno a tím je tedy ES - KA 1939, která zatím ještě drží, nerozpadla se, a ani ji majitel neprodal.

Při prvním pohledu na tohle zrenovované kolo uvidíme, že majitel vytvořil obnovu rámu v černé barvě s hliníkovími doplňky, a pokusil se také lehce o vytvoření původní patiny. Co se týká ošetření rámu, tak se jedná o opískovaný rám a poté nový lak. Opískováním kolo dostalo dobrou, a důležitou přípravu na lakování kvalitnějším ošetřením. Touto důkladnou přípravou na lakování se mohlo povézt vytvořit i něco velice hezkého, a to se snad majiteli povedlo. Příběh začal tak, že kolo získal díky svému rezavému stavu darem, a tak varianta opískování a poté lak, byla asi i tou nejlepší. Opískování se postará i o všechny menší záhyby, a jedná se o kvalitní přípravu. Po opískování rámu se přistoupilo k lakování, a na takový typ práce/ošetření kovu, se pro lepší a kvalitnější výsledek používá lakování práškové. Tak tomu bylo i v této variantě. Panu majiteli se o celou úpravu až po lak, postarala místní firma z okolí Turnova. Co se týká designu a pojetí samotného bicyklu, tak se také asi dovtípíme, že se jedná o dámské městské kolo, které je i takovou trošku odlehčenou sportovní verzí. Kdo se v těchto modelech starších kol trošku vyzná, tak by mohl i říci, že by to mohla být verze kola s označením SPORT. V tomto směru může i nemusí mít pravdu, a s majitelem jsme také o celkovém označení lehce spekulovali. Po krátké debatě, jsme přišli na stanovisko 50 na 50. Pokud by tak bylo a naše tvrzení je pravdivé, celý název tohoto bicyklu by zněl ES - KA 1939 SPORT. Na první pohled také jasně uvidíme, že se zde konala i nějaká modernější renovace, i když se zachováním původní myšlenky a stylu. V tomto směru hovořím o řídítkách a použitých madlech, ale také jasně sedlo a zadní brašnička na nářadí. Zde jsou sice použity s přihmouřeným okem dobové komponenty i styl, ale je také jasně poznat, že se jedná o nové výrobky, které si na kolo našli cestu z dnešních obchodů. Také bych mohl zde na začátku zmínit, jak vlastně dlouho zatím majiteli trvalo vytvoření tohoto českého historického bicyklu, a v tomto směru se dostaneme na číslovku cca 24 měsíců...tedy 2 roky. Myslím, že z prvního pohledu a setkání s tímto bicyklem bychom to mohli uzavřít, a pojďme do kola trošku pohledem vrtat, a objevit co je vše použito konkrétněji.  

Jako druhý odstavec tohoto článku se podívejme trošku více po ztvárnění rámového trojúhelníku, který by mohl být celkem zajímavým tématem. Jak je již napsáno, tak se jedná o dámský rám, který jasně rozpoznáme dle výřezu, kde chybí vlastně horní rámová trubka, a celý bicykl drží na pevnější spodní rámové konstrukci. Zde je vytvořeno i zdvojení rámu pro pevnější stabilitu a pevnost. U pánských kol takové rešení vetšinou nenajdeme, ale u dámského typu ano. To právě kvůli absenci horní rámové trubky. Horní rámová trubka pří spojení s hlavovou trubkou a sedlovou, celý rám zpevňuje a zceluje. Dámy na bicykl nastupují trošku jinak než pánové, a proto bylo nutné rám stylizovat tímto způsobem. Dále si můžeme zmínit použitý materiál, který rozhodně nebude hliník, anebo třeba karbon, jak by mohlo někoho napadnout :-). Tyto bicykly se ve své době vyráběly z tažených ocelových trubek, které byly ohnuty do příslušného tvaru a následně jemně svařeny. Nejednalo se o nějakou masivní a pásovou velkovýrobu, ale o zakázky na míru a jednotlivé objednávky. Dá se říci, že právě díky tomu se dnes velice kladně vzpomíná na takové výrobky, protože každému kolu byl věnován vlastně individuální čas, a práce se tak stávala velice precizní a kvalitní.  

Přes celkové pojetí kola a rámu, se pojďme podívat trošku na jednotlivé části a začněme jak to bývá od předního kola. Určitě se zde nejedná o původní komponenty, a to ani ráfek, náboj a ani plášť. Začněme s představením klasicky od náboje, a zde se bohužel původní tedy dochovat nepodařilo. Pan majitel si musel zkusit nějak poradit, a nakonec to vyřešil tím způsobem, že zakoupil českou výrobu značky Velamos, a tak se snažil alespoň v pěkném českém duchu pokračovat v zachování. Náboj je již tedy moderní, a jedná se nejspíše o klasický městský, který se cenově pohybuje v řádu pár set korun. Co se týká použitého výpletu, tak zde se nacházíme ve stejné kategorii. Výrobek je sice novodobý, ale nese se v duchu české značky, a jedná se o standardní výplet, který můžete zakoupit normálně v obchodech. Před několika řádky bylo také napsáno, že kolo bylo darováno vlastně v dost zbídačeném stavu, a nijak jinak na tom nebyli ani samotné ráfky. Dle slov majitele nešli bohužel zachránit původní, a tak museli přijít k zakoupení standardní městské, které jsou řekněme také novodobé. Původní ráfky se nacházely v takovém stavu, že jste na některých místech mohli klidně prostrčit prst, protože zde byly od rzi tak prožrané díry, že renovace takových ráfků byla již opravdu marná a vlastně nemožná. Tento komponent je také ve stejné kategorii původní myšlenky, ale i stylu. Jedná se tedy o klasické obyčejnější městské ráfky, a jejich cena je také v rámci sto korun.    

Jako poslední součástí na předním kole nám zbývá již pouze použitý plášť. Na této součásti je jasně vidět, že se jedná určitě o nový výrobek, a zachování původního se bohužel nepodařilo. Jestli to bylo s původním pláštěm stejně jako s ráfkem, tak je i dobře, že se výměna provedla. Dokážete si představit, jak by se na takové pneumatice asi jezdilo :-D. Dnes jsou tedy na tomto bicyklu použity pláště modernější, a jestli chcete vědět značku, jedná se o firmu KENDA. Z širšího pohledu jsou to opět obyčejnější městské pláště, které nestojí nějaký obří balík peněz, ale zase se i zde vejdeme do rámce sto korun.  

Přední kolo máme představené celé, a můžeme se zkusit posunout trošku výše. Tento pohled do dalšího prostoru kola můžeme vytvořit přejitím po použité vidlici. Ona totiž vidlice se malinko od celého kola liší, a proto bychom si ji mohli trošku rozebrat samostatně. Rám prošel celkově opískováním a práškovým lakem, ale vidlice se v tomto směru tvořila trošku jiným způsobem. Materiál vidlice je stejný jako rám, tedy ocel, ale použitý lak je normálně stříkaná barva. Poté se prováděl pokus o zachování dobového popisu a „gravírování“ značky ES - KA. Nápis firmy se také trošku speciálně upravoval, aby bylo zachováno dobové ztvárnění. Jestli jsem dobře panu majiteli rozuměl, tak by měl zde být vytvořený pokus o dobové vyretušování. Dá se říci, že tento pokus ztvárnění dobového nápisu, se určitě podařil a také celkové pojetí vidlice. Co je dále v této oblasti kolem vidlice zajímavé, tak je hlavové složení. Tato část v hlavové trubce, je totiž zachována původní a akorát se vše pečlivě vyndalo, pročistilo, sestavilo zpátky, a krásně to do dnešní doby slouží.    

Přes vidlici, která je tedy v co největším měřítku zachována jako dobová, tak se posuňme za řídítka tohoto bicyklu, a zde nás také čekají dosti zajímavé řádky. Jako první si o tomto prostoru řekněme, že zde se také majitel pokusil o zachování dobového stavu, a na řídítkách můžeme vidět „původní patinu“, která jasně evokuje historický stav. Jak se vlastně k takové krásné historické vyzualizaci došlo? Původní řídítka, která tedy již nesla nějaký ten časový šrám, a bylo tedy nutné je nějak opečovat, tak prošli celkovým očištěním a dostali se do stavu, kdy bylo možné je dále používat. Aby však řídítka dostala ještě větší nádech historie, použil se po celkovém čištění transparentní lak, který zachovanou patinu ještě lehce zvýraznil, ale také tato původní řídítka ochránil před dalším zbytečným poškozením. Jak říká sám majitel, tak byla zde i úvaha o tom, že by se mohla řídítka nechat pochromovat. V tomto případě by bohužel bicykl získal již trošku jiný náhled, a právě díky tomu se přikročilo jen k této úpravě, která dokáže zachovat co nejvíce původní stav. Jde přeci o to, aby kolo bylo historické :-). Transparentní lak se na ochranu kovu používá právě ve veliké míře, a to především pro ochranu dalšího znehodnocení, anebo aby se kovu znovu neujala rez. Řídítka jsou tedy zachována původní, což velice sympatickým způsobem zvedá historickou hodnotu kola, a tak se majitel může pochlubit, že se mu podařilo i nějaké části udržet v původní hodnotě. 

Když se lehce podíváme po osazení řídítek tak uvidíme, že jsou zde použity napodobeniny dobových madel, ale také veliký a výrazný zvonek. Co se týká použitých madel, tak se jedná o kožené retro gripy, které jsou standardní věcí možnou zakoupit ve spousty obchodech. Nejedná se tedy o nějakou výrobu na zakázku. Možná je to trošku škoda, protože zde by nějaký individuální výrobek určitě slušel, ale i v tomto stavu se kolo alespoň zbytečně nevymiká danému stylu, a je to vše tak akorát. Nakonec je zde i celkem výrazný zvonek, který také není nějakou velmi drahou specialitou, ale jedná se o celkem klasický novodobý zvonek, který je také možno normálně zakoupit v několika obchodech. Na tomto malém detailu jsme s panem majitelem také lehce popřemýšleli, a po focení jsem mu vyprávěl příběh, jak si zvonky kdysi zdobily majitelé třeba nějakých obchodů, gruntů, a podobných hmotných statků. Takový zvoneček byl totiž pro majitele kola trošku jako vizitka. Většinou si nechali u zlatníka, anebo kovorytce vytvořit nějaké ozdobné tvary, své jméno, název obchodu, anebo třeba svého hospodářství. Když si potom takový majitel udělal někam výlet, a kolem jdoucí si prohlédli jeho bicykl, všimli si ozdobného zvonku a také co je na něm vytvořeno. Samozřejmě, že čím bohatší jezdec a majitel kola, tím zajímavější a honosnější zvoneček. Debatovali jsme s panem majitelem právě o tom, že je škoda nechat takový hezký a velký zvonek pouze v základním stavu. Dle mého by mu slušelo právě nějaké zdobení a iniciály majitele. Řekněte sami, jestli by to nebylo opravdu prďácké, mít takový zvonek se svým jménem a třeba názvem obchodu. Vše kolem řídítek bychom tímto mohli mít také představené, a nyní se pohledem posuňme kousek dále, a to do středové části tohoto historického bicyklu.    

Ve středové části čekají celkem klasické komponenty, ale také je tato část i něčím unikátní. Většinou se zde setkáme se zachovanými původními součástkami. Začněme středovým složením, protože i tato před světem ukrytá část je na tomto bicyklu původní. Jen prošlo pár úpravami a vyčistěním. Jak říká i sám majitel kola, tak střed zůstal tedy původní, a nebylo nutné na něm nic měnit. Jediné, co se muselo trošku dát do pořádku, tak byla vzniklá vůle, která již za řádku let byla znatelná....přeci jen je bicykl na světě kolem 80 let. Majitel i prozradil, že středové složení se celé vyndalo, vyčistilo, nově promazalo a po lehké strojírenské úpravě se opět vrátilo zpátky. V tuto chvíli by se dalo říci, že je vlastně jako nové. Tento středový pohon tedy normálně funguje, a nebylo vůbec důležité shánět a zakupovat modernější. Stačilo pár šikovných ručiček, a vše je jak má být. Co se týká použitých klik a převodníku, tak zde jsme také stále ještě v době roku 1939, a vše zůstalo původní. Když si řekneme pár vět o použitém převodníku, tak tato součástka je co se týká historického hlediska celkem důležitá. Když je zachovaný původní, nejlépe ještě ozdobný, tak je to doslova výhra. Když je takový komponent v původním a naprosto parádním stavu, tak je velice dobře ceněný. Většinou totiž tvoří velmi hezkou a okrasnou část celého bicyklu. Můžeme si i všimnout, že na převodníku je zachována i původní patina, která jasně naznačuje dobový stav. Když přejdeme pohledem na kliky, tak zde se také setkáme s původním komponentem, a stáří bude nejspíše stejné, jako převodník i středové složení. Jediný novodobý komponent jsou zde pedály, které se sice snaží držet celkem vzhled té doby, ale i na první pohled je vidět, že jsou rozhodně mladšího věku. Jak zmínil i majitel, tak pedály jsou nejspíše pouze „nějaké obyčejné čínské“ za pár desítek korun. Díky jejich vzhledu se však majitel rozhodl k použití, a i když je značka jaksi neznámá, vzhledem zase až tolik špatně nevypadají. Řekl bych, že se k bicyklu i hodí, a tak není důvod kolem tohoto použitého komponentu tvořit zase takový povyk. Středovou část máme také rozebranou, a nyní se může poustit již do posledních prvků tohoto kola značky ES - KA, a představit si část zadní. 

Zde bych takovým klasickým postupem začal od použitého náboje, a postupně se dostal až k sedátku. Na zadním kole již nenajdeme stejný náboj jako u kola předního, což je samozřejmě jasné. Je zde použité torpédo, které by dle slov majitele mělo být od podobné značky, jako náboj přední. Vlastník bicyklu se tak pokusil, i přes výměnu držet českého výrobce. Na zadním kole také nenajdeme žádnou samostatnou brzdu, protože se brzdí pohybem pedálů zpět. Pokud se podíváme po dalších komponentech v této části, tak většina je stejná jako u kola předního, a tak se snad nebudete zlobit, když si to samé již znovu říkat nebudeme. Je tedy zbytečné si tyto části představovat, a tak je lehce přeskočíme. Když se ale vrátíme pohledem k náboji, tak zde si pár slov ještě říci můžeme, a trošku si tento komponent slovně rozvinout. Při bližším pohledu a detailnějším průzkumu uvidíme, že zde, a ani na řídítkách nenajdeme žádný systém přehazování. Bicykl je vytvořen kompletně jako jednopřevodový. První náznaky přehazovaček se vyvíjeli již v roce 1895, a je tedy možnost, že i na takovém bicyklu se již přehazovačka mohla objevit. Však ke stylu kola to moc nesedí, a tak ji zde očekávat asi ani nemůžeme. Mohli jsme si však prostřednictvím absence přehazovačky sdělit zajímavou informaci z historie vývoje, a tak se dozvědět okrajově důležitou část z ranného vzniku cyklistiky :-).    

Dostali jsme se pomalu, ale jistě téměř na závěr tohoto představení zrenovovaného bicyklu od značky ES - KA z roku 1939, ale přeci nás ještě něco důležitého před úplným koncem čeká. Poslední součástí, kterou si budeme v tomto článku představovat, tak je sedátko a brašnička na nářadí. Tyto 2 poslední komponenty nejsou již bohužel původní, a to je jasně vidět na první pohled. Zde se ale majitel pokusil zachovat co nejvíce kompletního stylu, a sladil tak hnědá kožená madla celkově s těmito součástmi. Jako první si vezměme do hledáčku sedátko, které je tedy použito ve světle hnědé barvě s bočními cvoky, které drží potah sedátka. Cíl je jasně elegantní vzhled. Jedná se o italskou značku MONTE GRAPPA, a celý název sedátka je Monte Grappa Vintage hnědé medové. Jedná se o prvotřídní vintage sedlo pro pánská i dámská městská retro jízdní kola. Komfort zajišťují 2 velké zadní a 6 vnitřních pružin. Na povrchu najdeme syntetickou kůži (koženka) medově hnědé barvy, která zajistí luxusní vzhled pravé kůže. Přitom poskytuje snadnou údržbu, dlouhou životnost a odolnost proti povětrnostním vlivům. Jak se mi podařilo zjistit, tak takové sedátko je sice prvotřídní, ale cenově také nevychází jako ostatní práce na tomto kole nějak draze.Vše se opět dá pořídit za pár set korun. Nyní přejděme již k opravdu poslední součásti, a tím je podsedlová brašnička na nářadí. Jak také i zde dle prvního pohledu vidíme, tak se nejedná o původní součást, ale také jako sedátko je dokoupena novodobá. Stále však i zde se drží majitel hezkého, a původního řemeslného stylu. Je vidět, že se snaží celkový dojem z kola dotáhnout i v malých detailech. Tato brašnička je vyrobena stejně jako sedlo z imitace kůže, tedy z koženky, ale i tak velice hezky tuto sedací část doplňuje. Je to opravdu taková malá třešinka na dortu, kterou si majitel bicyklu udělal radost. Jak se mi také podařilo zjistit, tak brašnička používána není, takže nějaké retro nářadí v ní čekat nemůžeme. Možná prý v budoucnu :-). Já bych panu majiteli závěrem tohoto článku doporučil jediné, a tím je upevnit si štítek firmy na hlavovou trubku, a také kolu pořídit nějaký alespoň provizorní řetěz. Kolo poté totiž při pohledu vypadá trošku zanedbaně.  

Myslím, že nyní je to opravdu z představení tohoto historického bicyklu ES - KA z roku 1939 vše, a na úplný závěr Vás ještě pozvu na vytvořené video.

Z tohoto představení historického bicyklu se loučím, mějte se krásně a doufám, že se zase někdy sejdeme u objevování něčeho zajímavého z historie cyklistiky. ZDAREC ES - KA BAJKUJEC a budu se těšit :-).