27.

PREDÁTOR MLADÁ BOLESLAV

Vítám Vás milí Bajkujáci, writeři, sprejeři i další pouliční tvůrci u druhého článku v tomto měsíci. Duben 2026 se nese ve znamení volnější, freestyle tvorby – ať už jde o BMX, dirtové ježdění, bikros, nebo právě graffiti scénu, která k tomuto stylu neodmyslitelně patří. Jak jste si mohli všimnout hned na začátku měsíce, konkrétně 1. dubna, jsem přinesl článek mapující tvorbu z Liberce. Šlo o menší mural inspirovaný motivem Batmana, který ukázal, jak silně a nápomocně se může popkultura propsat i do lokální streetartové scény. V tomto článku se opět lehce dotkneme filmové inspirace, tentokrát se ale přesuneme do jiného města – do Mladé Boleslavi. Právě zde se v roce 2024 odehrál další ročník streetartového festivalu Město = Galerie, který dlouhodobě oživuje lokální veřejný prostor. Jedním z hlavních míst se stala legální stěna nesoucí název Tangenta, nacházející se nedaleko obchodního centra Bondy. Právě na této ploše vznikl v rámci festivalu výrazný mural – několik desítek metrů dlouhé dílo o výšce zhruba tří metrů, které na první pohled zaujme svou monumentálností. Celý motiv čerpá inspiraci z kultovního filmu Predátor z roku 1987 a přenáší jeho charakteristickou atmosféru do syrového prostředí městské zdi.

Ještě než se ale dostaneme k samotnému muralu a jeho autorům, pojďme si krátce představit kontext, ve kterém toto dílo vzniklo. Řeč je o festivalu Město = Galerie, který dlouhodobě proměňuje veřejný prostor ve městech v otevřenou platformu pro street art a současnou vizuální tvorbu. Jedním z klíčových bodů v Mladé Boleslavi je legální graffiti plocha známá jako Tangenta. Ta se nachází v blízkosti obchodního centra Bondy a patří mezi vyhledávaná místa nejen pro lokální writery, ale i pro umělce z širší scény. Díky své dostupnosti a rozsahu nabízí ideální prostor pro větší formáty i experimentálnější projekty. Pro všechny, kdo by se chtěli na mural podívat osobně, jde o poměrně snadno dostupnou lokalitu. 

NĚCO MÁLO O LEGÁLNÍ PLOŠE TANGENTA

Samotný název Tangenta nevznikl náhodou. Je odvozen od přilehlé dopravní komunikace, která vede prakticky podél celé této legální plochy. Stěna tak přirozeně kopíruje linii silnice a stává se její vizuální součástí – kontrastem k jinak strohému, technickému prostředí. Touto komunikací je tzv. Severovýchodní tangenta v Mladá Boleslav, klíčový dopravní úsek o délce přibližně 1,5 kilometru. Propojuje oblast u obchodního centra Bondy s ulicí Jičínská a výrazně přispívá k odlehčení dopravy v centru města i k lepšímu napojení na hlavní tahy, včetně silnice I/16 a dálnice D10. Právě v tomto prostředí – tvořeném betonem, asfaltem a dopravní infrastrukturou – získává graffiti na stěně Tangenta svůj specifický význam. Vnáší do jinak šedého, geometricky strohého prostoru barvu, energii a vizuální dynamiku, čímž celé místo oživuje a dává mu novou, výrazně současnější podobu.

O MĚSTO = GALERIE

Dalším důležitým krokem je představit si samotné tvůrce, kteří za tímto rozsáhlým dílem stojí. Na muralu na stěně Tangenta ve Mladá Boleslav se podílelo hned pět autorů, což vzhledem k jeho rozměrům rozhodně dává smysl. Samotná malba, která se podle odhadu táhne v délce zhruba 20 až 25 metrů a dosahuje výšky okolo tří metrů, představuje časově i technicky náročný projekt. Vytvořit takto detailní a vizuálně propracované dílo by pro jednotlivce znamenalo týdny intenzivní práce. I proto se zde spojilo několik zkušených tvůrců, kteří společně dokázali realizovat jednotnou vizi a přetavit ji do výsledné podoby. Právě spolupráce více autorů se zde ukazuje jako klíčový prvek – nejen z hlediska efektivity, ale i v rámci samotného kreativního procesu. Kombinace různých stylů, zkušeností a přístupů dává výslednému muralu dynamiku a hloubku, která by při individuální tvorbě vznikala jen obtížně. Výsledek tak působí kompaktně, silně a zároveň dostatečně detailně, aby si divák při bližším pohledu stále nacházel nové prvky a nuance. Nyní se tedy pojďme podívat na samotné autory, kteří se na této malbě podíleli…

Nebudeme zde zacházet do detailních profilů jednotlivých tvůrců, ale pojďme si alespoň stručně představit jejich umělecké identity. Pokud by vás jejich tvorba zaujala více, stačí kliknout na přiloženou fotografii, na které jsou zachyceni přímo při práci – sedící na zahradních křesílkách, s tvářemi symbolicky nahrazenými smajlíky. Ta vás přesměruje na oficiální stránky festivalu Město = Galerie, kde najdete nejen tento mural, ale i odkazy na jejich sociální sítě a další tvorbu. Můžete se tak sami podívat na jejich dosavadní práci a udělat si lepší představu o tom, kdo za tímto projektem stojí. Na samotném muralu se podílelo pět autorů, a to konkrétně: COPS192, BAUS, Nakea, SpaceAdost a Stick. Každý z nich do výsledného díla přinesl svůj vlastní rukopis, který se však podařilo sladit do jednotného a vizuálně silného celku.

Tímto máme představení samotných autorů za sebou a můžeme se přesunout k tomu nejdůležitějšímu – k samotnému dílu jako takovému a jeho vnímání v prostoru. V následující části bych rád zvolil spíše civilnější, amatérský pohled. Ne každý, kdo kolem muralu projde, se totiž nutně zajímá o street art nebo jeho hlubší kontext. Většina lidí se jednoduše na chvíli zastaví, podívá se, ocení vizuální stránku a pokračuje dál. A právě tento "běžný" pohled diváka je podle mě stejně důležitý jako pohled samotných znalců graffiti scény. Není potřeba hledat složité interpretace nebo odborné výrazy – někdy stačí jen jednoduchý dojem, první reakce a celkové vnímání toho, jak dílo působí v prostoru. Tato část článku se proto zaměří právě na tento přirozený, neformální pohled, který může celému muralu dodat zase trochu jiný rozměr než ten čistě umělecký nebo komunitní. 

Z pohledu laika, tedy běžného nezávislého návštěvníka, si na velkoformátovém muralu okamžitě všimneme výrazného motivu džungle. Ta je zpracována velmi poutavým a vizuálně vtahujícím způsobem a tvoří základní prostředí, ve kterém se odehrává celý motiv díla – včetně postavy, která zde vystupuje jako ústřední "lovec" zasazený do svého přirozeného prostředí. Džungle je zde vykreslena poměrně detailně a pracuje s různými úrovněmi vnímání. Na první pohled zaujmou především syté zelené tóny, které jasně evokují život, hustotu vegetace a celkovou atmosféru tropického pralesa. Při bližším i vzdálenějším pohledu si ale divák všimne i tmavších vrstev – siluet palem, stromů a křovin, které jsou často zjednodušené do černých nebo velmi tmavých ploch. Právě tento kontrast mezi zelení a stínem vytváří dojem hloubky. Džungle nepůsobí jako plochá ilustrace, ale spíše jako prostor, do kterého lze "vstoupit pohledem". V reálném prostředí přitom příroda funguje stejně – světlo a stín se neustále střídají, některé části mizí v hloubce porostu a jiné vystupují do popředí. Autoři tak poměrně přesvědčivě pracují s prostorovým vnímáním diváka a vytvářejí iluzi, že se nedíváme na rovnou stěnu, ale spíše do samotného nitra džungle. Dílo tak nepůsobí jen jako dekorace na zdi, ale jako vizuální vstup do jiného prostředí, které má svou hloubku, vrstvy i atmosféru.

Dalším výrazným motivem, který okamžitě upoutá pozornost i laického diváka, je samotná ústřední postava celého muralu – Predátor. Tento mimozemský lovec z kultovního filmového světa působí jako dominantní prvek celé kompozice a přirozeně na sebe strhává hlavní pozornost. Postavu známe z filmů jako tajemného a téměř neviditelného protivníka, který se dokáže pohybovat v džungli s maximální nenápadností a využívá prostředí ve svůj prospěch. Právě tato aura neuchopitelnosti a nebezpečí je v muralu zřetelně zachována a přenesená do vizuální podoby. Na samotné stěně je Predátor zobrazen jako centrální figura celého dění. Je zřejmé, že si autoři na jeho zpracování dali mimořádně záležet – detailní provedení postavy potvrzuje, že jde o klíčový prvek celé kompozice. Výsledek působí velmi přesvědčivě a zároveň respektuje ikonickou podobu této filmové postavy, známé jak z prvního filmu Predátor, tak i jeho pokračování. Zajímavé je, že mural se soustředí především na samotného Predátora jako na samostatný symbol. Nepřináší klasické filmové "setkání dvou stran", tedy například známý kontrast mezi Predátorem a postavou Dutche, kterého ve filmu ztvárnil Arnold Schwarzenegger. Právě tato absence lidského protagonisty posouvá vyznění díla jiným směrem – více se soustředí na samotnou postavu Predátora jako ikonický symbol, nikoliv na příběhový konflikt. Díky tomu mural nepůsobí jako přímé převyprávění filmového děje, ale spíše jako vizuální oslava jedné výrazné filmové postavy, která zde funguje jako samostatný, silný motiv.

Na druhou stranu se nabízí i trochu hlubší interpretace celého díla. Na první pohled totiž mural působí tak, že džungle jednoznačně "patří" Predátorovi – jako by šlo o jeho teritorium, jeho prostor a jeho osobní hřiště, kde je dominantní silou. Ve světě graffiti a street artu ale často platí, že vizuální díla nemusí být jen jednorázovým výjevem, ale mohou fungovat i jako určitá výzva nebo otevřená komunikace mezi jednotlivými crew. V některých případech tak vzniká nepsaná výměna – jeden tým vytvoří silný motiv a druhý na něj reaguje vlastním dílem. V tomto kontextu by se tedy dalo uvažovat i o tom, zda zobrazení Predátora jako jednoznačně dominantní postavy není zároveň i jakýmsi "statementem", na který může v budoucnu přijít vizuální odpověď. Například formou muralu, kde by se do kontrastu dostala i druhá ikonická postava z filmu – tedy Arnold Schwarzenegger v roli Dutche. Tím by se mohl rozvinout pomyslný dialog nejen mezi filmovými postavami, ale i mezi autorskými týmy samotnými – něco jako kreativní souboj, kde se neporovnává příběh, ale vizuální síla, nápad a provedení. A právě to je na graffiti scéně zajímavé: dílo často není uzavřený konec, ale spíš začátek možné reakce. Odpovědi, která může přijít hned, nebo klidně až za dlouhou dobu – a která posouvá celý prostor i komunitu zase o kus dál.

Při detailnějším pohledu na celý mural si lze všimnout, že i vedle samotné ústřední postavy – Predátora – se v kompozici nachází další důležité prvky. V levé části výjevu vedle mimozemšťana je například zachycena skupina postav, která může být vnímána jako jednotka pohybující se v jeho teritoriu, tedy v prostředí znázorněné džungle. Při pozornějším "procházení" celé malby se pak nabízí i možnost, že v hloubce výjevu lze objevit další členy výpravy, kteří odkazují na filmovou četu vedenou postavou Arnoldem Schwarzeneggerem. Tato skupina tak symbolicky doplňuje celý dějový rámec známý z filmové předlohy Predátor, kde právě střet člověka a Predátora tvoří hlavní osu příběhu. 

Abychom celý mural i tento článek mohli uzavřít, je důležité zmínit ještě jeden výrazný vizuální prvek, který je na stěně dobře čitelný už na první pohled – autorské podpisy. Ty jsou součástí samotné kompozice a nepůsobí jen jako dodatek, ale jako plnohodnotná součást celkového vizuálního řešení. Jsou výrazné, stylizované a přirozeně zapadají do estetiky celé malby. Dá se dokonce říci, že bez nich by mural nepůsobil tak kompletně a mohl by ztratit část své autenticity i charakteru. Při pohledu zleva lze postupně číst jednotlivé signatury: Baus, Stix, Nakea a SpaceAdost. Právě tito čtyři autoři se nejvýrazněji podíleli na samotné realizaci a vytvořili hlavní viditelnou část muralu. Podle dostupných informací z festivalu Město = Galerie se na samotném fyzickém zpracování podíleli přibližně na většině výsledného díla, které společně rozpracovali podle jednotného zadání. Zajímavým detailem je také role autora vystupujícího pod jménem COPS192. Ten měl podle informací z oficiálních zdrojů na starosti kompletní vizuální návrh celé stěny, včetně konceptu a tzv. "predátorské abecedy", která je následně využita i v rámci podpisové části. Každý z tvůrců tak pracoval podle připraveného manuálu a dostal přidělený úsek, který zpracoval vlastním rukopisem. Podpisy zároveň odkazují i na příslušnost jednotlivých autorů ke crew – například DUB i AF. Jsou to vlastně crew, ke kterým autoři patří, ale zapůjčili se k vytvoření této malby. Výsledné dílo tak nevzniklo jako práce jednoho autora, ale jako propojení více týmů, které se potkaly na jednom společném projektu. Tím se celý mural uzavírá nejen vizuálně, ale i symbolicky – jako kolektivní práce, která spojuje různé styly, přístupy i zázemí do jednoho uceleného výjevu.

Závěrem bych vás rád pozval ke zhlédnutí krátké videoreportáže, ve které si můžete celý mural prohlédnout z jiné perspektivy. Video nabízí odlišný pohled na samotné dílo i jeho detailní zpracování a může pomoci vytvořit si na výslednou malbu vlastní názor.Právě tato forma zpracování umožňuje vnímat mural v širším kontextu – nejen jako statický obraz na zdi, ale jako součást prostoru, který se mění v závislosti na úhlu pohledu, světle i celkovém vnímání okolí.

To je dnes o objevování něčeho zajímavého na graffiti scéně již opravdu vše. Já doufám, že se vám vytvořený článek, a samozřejmě nafocené fotografie i videoreportáž líbily, a že se při hledání nějaké podobné zajímavé tvorby setkáme zase příště. ZDAREC PREDÁTOR BAJKUJEC a budu se těšit :-).