75.

STARÝ STRÁNOV + VIADUKT

Zdravím Vás milí Bajkujáci těmito řádky, a rád bych Vás pozval k přečtení nového článku, který nás zavede na zajímavé místo v naší bajkové, turistické, hezké a snad ještě romantické České republice :-). Uběhli cca 4 dny, kdy jsem se vrátil z jedné kratší výpravy s magazínem do okolí Mladé Boleslavi, a jestliže mám místo mé výpravy trošku více přiblížit, tak lokalita nese přímo název KRNSKO a ZÁMOSTÍ. Zámostí je vlastně vesnice, anebo chcete-li část obce Písková Lhota v okrese Mladá Boleslav, která se ze severní strany přímo na Pískovou Lhotu pojí. Krnsko se k Zámostí připojuje z východní strany, a mohu Vám říci, že tyto dvě menší oblasti mají spolu rozhodně něco společného, a pro nás 100% důležitého. Společným bodem a zájmem pro nás Bajkujáky, je zajímavá turistika v tomto okolí, a zajímavosti v tímto směrem. Zámostí je opravdu malá okrajová vesnice, která čítá pouhých cca 150 obyvatel, a co se týká nějakých čísel obce Krnsko, tak zde je to asi o 50 obyvatel více. Veličiny to nejsou opravdu veliké, ale když tyto místa navštívíte za turistikou a řekněme zážitky, zase až tolik vlastně nízké zalidnění nepocítíte, protože odjedete s pocitem blaženosti a nadšení, co jste to vlastně viděli hezkého a zajímavého. Zatím Vám říkám akorát samá slova nadšení, ale ještě jsem ani pořádně neuvedl, o čem si to vlastně budeme dnes povídat. V Zámostí se podíváme na zachovalou zříceninu hradu STARÝ STRÁNOV, který je zde dokumentován již od roku 1297, a Krnsko nám nabídne k vidění naprosto parádní, přístupný a nepřehlédnutelný VIADUKT, který se zde otevřel roku 1864, a pro železniční dopravu funguje do dnešní doby.

Začněme v představení této výpravy hezky popořadě, a jako první bych Vám ukázal 25 metrů vysoký, a 5 metrů široký STRÁNOVSKÝ VIADUKT, který je opravdu uchvacující stavbou, ležící na území obce KRNSKO. Postupoval jsem tak i ve videoreportáži, ke které se dostanete ke konci článku, a tak stejný postup zachovám i zde v těchto řádcích. Jak jsem nyní napsal, tak tento STRÁNOVSKÝ VIADUKT se nachází na území obce KRNSKO, která leží 5 km jižně od města Mladá Boleslavi. Když se na svém bajku dostanete tedy do Bolky, a to jak vlakem, anebo svým třeba obytňákem, tak sem to je již jen lehoulinká vyjížďka, která je takovou třešničkou na celém tomto turistickém dortu. Stránovský viadukt je železobetonový, je dlouhý 152 metrů, vysoký 27 metrů, a široký 5. Když stojíte pod tímto nadjezdem, a vlastně i podjezdem (pod vede totiž silnice), tak si člověk tak trošku uvědomí svou titěrnost, a jak je vlastně malý jako nějaký mravenec :-D. Je to opravdu monumentální stavba, která na první pohled neumí nic jiného než ohromit, a svou velikostí oči člověka doslova otevře dokořán. Po tomto Stránovském viaduktu vede jednokolejná železniční trať Praha – Turnov, která tedy slouží naprosto bezpečně a pohodlně i v dnešní době. Když pojedete někdy v této oblasti vlakem, zkuste si tento bod pohlídat, protože být ve vlaku v takové výšce je určitě dobrý zážitek i pohled. Když se podíváme i trošku do historie, tak se dozvíme, že první železniční most zde byl vybudován během výstavby trati v roce 1865. Ke stavbě byla použita příhradová železná konstrukce Schiffkornovy soustavy...Schiffkornova soustava je typ ocelové příhradové konstrukce mostu, která byla využívána v 19. a na počátku 20. století. Konkrétně se jedná o příhradovou konstrukci s horní mostovkou a svislými pruty s diagonálami. V roce 1884 byl most opravován. Nová příhradová přímopásová konstrukce byla ze svářkového železa dodaná Vojtěšskou hutí v Kladně. Most měl tři otvory o světlosti 37 m. Nosné železné konstrukce měly zapuštěnou mostovku, rozpětí 39,2 m a výšku hlavních nosníků 4,4 m. Horní plocha pražců ležela asi 30 m nad nejnižším bodem přemostění. Přestával však stačit zátěžovým požadavkům rostoucího železničního provozu a proto se již před první světovou válkou připravovalo jeho vyztužení. Po válce bylo zjištěno, že konstrukce a stav mostu neumožňuje jeho zpevnění. V roce 1923 byla proto vypsána soutěž, kterou vyhrál projekt později slavného architekta Stanislava Bechyně firmy Hlava-Kratochvíl. Most byl postaven během 120 dní, přičemž přerušení provozu vlaků trvalo jen 40 dní. V roce 2015 byl most opravován. Ne jen tedy, že tento viadukt má za sebou určitě zajímavou historickou a stavební cestu, ale musím také zmínit, že od roku 1958 je zapsán do seznamu kulturních památek České republiky, a tak se i v tomto směru stává něčím opravdu výjimečným :-).

Již když se budete blížit z dálky, tak musíte zaregistrovat, že se před Vámi objevuje něco obrovského, a že to není jen tak ledajaký most, ale opravdu úžasný 3 obloukový velikán, který vypadá i z dálky úchvatně, romanticky a vlastně i trochu neuvěřitelně :-). Jak by řekl klasik, tak takové stavby se dnes již moc nevidí, a je to samá ošizená hranatá krabice, ale tohle je dámy a pánové trošku něco jiného. Zde se lidé ještě snažili svou práci a řemeslo dělat opravdu poctivě, a bytelně :-). Proto zde tato nádhera stojí již více jak 150 let. K tomuto viaduktu se nemusíte však dostat jen ze strany od Zámostí, anebo jednoduše od Mladé Boleslavi, ale právě pod vede celkem významný dopravní tah směrem na město Mělník. Tudíž můžete přijet i z druhé strany od Mělníka. Když se rádi necháte ohromovat podobnými stavbami, anebo věcmi, tak si rozhodně nemůžete nechat ujít zážitek, který se naskytne, pokud si pod tento viadukt stoupnete. Obrovská oblouková část Vás opravdu zastaví, a v tu chvíli jasně víte, že vy jste tak prťaví, malincí a vlastně díky takovému obrovskému kamennému kolosu doslova neviditelní, a naprosto zanedbatelní. Jsou samozřejmě i větší stavby, ze kterých bychom byli unešení, ale i tato krátká návštěva na rozhraní obce Krnsko a vesnice Zámostí stačí k tomu, abychom si mohli v klidu říci, že zde je také dost zajímavého k vidění, a nějaký ten menší obr je i u nás v ČR :-). Když by nahoře projížděl vlak, a někdo si z okénka uplivnul, myslím, že když to člověk dole schytá, tak je to asi pěkná sprcha :-D.  

Od tohoto naprosto parádního a romantického viaduktu se přesuňme o kousek dále, a to jen o pár desítek metrů. Jak už také bylo napsáno, tak tyto dvě oblasti spolu vlastně sousedí, a z Krnska skočme pár kroky do Zámostí, kde nás bude čekat další dost unikátní stavba. Tou je v tomto případě zřícenina hradu STARÝ STRÁNOV. Název tohoto bývalého hradu Starý Stránov není však jediný, pod kterým bychom mohli tuto zachovalou stavbu najít, ale také můžete použít k vyhledání třeba na Mapy.cz MYŠKŮV HRÁDEK, anebo HRÁDEK NAD ZÁMOSTÍM. Jedná se o zříceninu, která byla vystavěna na levém toku místní řeky, a tou není žádná jiní než řeka Jizera. Zřícenina se nachází v nadmořské výšce 240 m.n.m. Stejně jako u viaduktu, tak i zde si musíme určitě říci pár zajímavostí z historie a minulosti tohoto místa. První zpráva o hradu pochází opravdu z dob dávno minulých, a píše se rok 1297. V této době a časech vrcholného středověku vlastnil toto sídlo Mikuláš z Hrádku. Mikuláš z Hrádku byl šlechtic, který je zmiňován jako první majitel hradu Hrádek, později nazývaného Starý Stránov. Jak můžeme vidět, tak prvotní název byl vlastně dost výstižný samotnému místu, protože se nejednalo o nějakou obří stavbu, ale byl to spíše menší hrad (zdrobněle hrádek), který sloužil k dozoru nad kupeckou cestou. Hrad byl pravděpodobně postaven na konci 13. století. Mikuláš z Hrádku je první písemně doložený majitel, není však jisté, zda byl jeho stavitelem. Je tedy i dokonce možné, že zde mohl být ještě někdo před, a tento člověk mohl dát hrádek vystavět, a byl tak i jeho první obyvatel. Zajímavé, že se dostáváme i trošku k tajemnu v této historické cestě minulostí stavby, a tak v našem příběhu možná vzniká i trošku dobrodružné napětí :-). Později se zde střídali příslušníci drobné šlechty. Koncem 14. a v 15. století to byli Myškové z Hrádku, po nichž získal hrad své jméno. Václav Myška z Hrádku jej nechal mezi lety 1404 a 1415 přestavět. Jeho potomci žili na hradě ještě roku 1469, po kterém se vystřídalo několik majitelů z blízkého okolí. Ke konci 15. století připojili hrádek ke svému hradu Stránov Stránovští ze Sovojovic. Od té doby nebyl trvale obýván, a začal bohužel pomalu chátrat. Když se nad tím trošku zamyslíme, tak vidíme, že i tento hrádek, stejně jako viadukt má za sebou dosti zajímavou životní epizodu, a je to již léty ošlehaná turistická památka. Dále se také můžeme dozvědět, že stejně jako viadukt, tak od určitého roku je i tato stavba zapsána jako chráněná kulturní památka. Jestli by Vás zajímalo datum trošku přesněji, tak je to od roku 1967. Za 42 let to bude 100 let :-)...paráda, půjdeme na pívo :-). Když už také hovoříme o zlatavém moku, rád bych Vám ještě než se vypravíme na samotný „hrádek“ sdělil jednu důležitou informaci! Když stojíte na křižovatce, která je vlastně nejspíše vprostřed Zámostí, rozhodně si všimněte místní budovy restaurace KOCANDA. Tato menší, útulná vesnická restaurace se nachází přímo při cestě na „hrádek“, a když se budete vracet, anebo klidně před cestou, anebo klidně při té, i té cestě, se zde stavte na něco dobrého. Restaurace Vám může nabídnout příjemné posezení na venkovní zahrádce, dobré jídlo i pití, a celkově se do tohoto výletu/výpravy prostě a jednoduše hodí. Já jsem zmínění provozovatelům za menší úplatek slíbil, a tak nemohu opomenout :-D.  

Nyní již neotálejme, a pojďme si vysvětlit kudy tudy na zříceninu STARÝ STRÁNOV, a co vše Vás čeká při cestě na tuto turistickou památku. Když se vaše kroky vydají od restaurace KOCANDA, tak běžte vlastně přímo rovně za nosem ulicí, až dojdete na její konec. Cestou projdete mezi domy místních obyvatel, kde je k vidění občas i hezká květinová výzdoba na plotě, třeba i slunečnice a podobné zábavné záležitosti. Když dojdete tedy nakonec této kolmo navazující ulice, ještě vás před výstupem přivítá menší odpočinkový altánek, kde si jak to bývá klasicky můžete odpočinout, a pokud jste nebyli v restauraci, tak třeba před kopcem lehce posvačit, a tak posilnit své záběry do pedálů. Jestli jste si odpočinuli, anebo jste chtěli pokračovat rovnou dál, tak se vydejte/jste se vydali po cestě z dlažebních kostek, kterou uvidíte přímo vedle dřevěného altánku. Po pár krocích se před Vámi zobrazí ne moc hezká, a na první pohled nepříjemná cestička odbočující vlevo, která vede nějak do křovin a směrem do kopce. I když na první pohled si zde asi nebudete zrovna zvesela zpívat, vydejte se po této stezce a ničeho se vůbec neobávejte. Jestli jedete na bajku, tak bude v tuhle chvíli asi nejlépe sesednout a tlačit. Je tu Však ještě jiná varianta, a pokud se nechcete trošku dobrodružně prodírat lesoparkem, tak můžete po cestě z dlažebních kostek pokračovat dále, a objet celou zříceninu kolem dokola, a přes ulice mezi místními domky se dostat v sedle svého kola až k „hrádku“...opět doporučím Mapy.cz     

Věřím, že jste postup cesty tak nějak dodrželi, a díky tomu jsou Vaše kroky vítězné. Po pár desítkách metrů dojdete díky této cestě k zachovalým zdem naší zříceniny, a tak turista dostává svou odměnu za vynaložené úsilí. Já bych jestli mohu, nazval tento první pohled trošku jako klamavou reklamu, protože ona tato zřícenina je dnes již trošku takovým pankovým způsobem propojena s moderní civilizací, ale nechci moc předbíhat, a tak se k tomuto prvku dostaňme o kousek později. Dorazili jste tedy k první zdi Myškova hrádku, a co zde můžeme vidět? Na první pohled se nám nabízí krásná kamenná struktura stavby, krásně viditelná i mozaika a styl pokládání jednotlivých kamenů, a hezky zde na návštěvníka dýchne opravdu kus historie. Nevidíme žádné cihly, tvárnice a podobné, ale opravdu dost zajímavou kamennou zeď. Dále je zde k vidění i zamřížovaný vchod, ale i okna. Asi si řeknete, že je to trošku nezvyklé, aby na takové stavbě byla umístěna klasická moderní okna naší doby, a zde se právě dostáváme k onomu propojení s naší civilizací, což bych řekl, a klidně i mohu nazvat takovým trošku pankáčským propojením. Jedná se totiž o to, že tyto okna jsou připojeny již z moderní stavby, která se nachází na druhé straně :-D. Z celého hrádku se totiž dochovali pouze 3 zdi, a vše co se dochovalo, je propojeno s moderním bydlením místních chatařů, kteří mají z druhé strany přistavěny 2 rodinné domky. Tyto tři dochované stěny již dnes slouží samozřejmě jako historický kus zajímavé minulosti, ale také jako stavební prvek, který obepíná moderní rodinné bydlení. K dalším detailům se ještě dostaneme, ale když už jsme se dostali k těm moderním oknům, nemohl jsem vydržet to neprozradit.      

Postupujme dále kolem této první, a i nejdelší zdi dochované zříceniny, a dostaňme se vlastně k hlavnímu vchodu do této dnes již pouze 3 stěnné stavby. Pár kroků a přijdeme za roh, kde již můžeme vidět nějaké další informace, které jsou v tomto případě veliká informační tabule, kde se můžeme dozvědět samozřejmě vše důležité o tomto místě, historii, ale také i o viaduktu, a také zde uvidíme hlavní vchodovou bránu. Sice Vás nejspíše jako první napadne jít vzít za kliku, anebo pomocí klepadla na dveřích zabouchat, a pokusit se tak zavolat nejspíše nějakého kastelána, či podobnou zodpovědnou osobu. Když zkusíte tuto variantu, tak uvidíte, že Vaše snaha je naprosto zbytečná, a nikdo se bohužel ke dveřím nedostaví. Máte možnost nakouknout malým průhledem za bránu a zde se Vám naskytne pohled, že tento prostot je vlastně neudržovaný, je tam odložené nějaké harampádí, jsou tam i druhé nejspíše zamčené staré dveře, a tak Vás radostné emoce z vnitřní návštěvy bohužel přejdou :-). Neklesejte však namysli, přesuňte se zpátky k tabuli a hezky si pročtěte vyprávění, které je zde uvedeno. Dozvíte se, jak to vše s tímto místem bylo, a tak se naplníte i myšlenkami, které by Vám nejspíše nějaký průvodce, či kastelán stejně sdělil. Poté se hezky pokochejte zachovaným okolím, a myslím, že i  tak budete mít z výstupu dobrý pocit.  

Nedokáži si představit, že byste ze zvědavosti dokázali odolat širšímu pohledu do dvora této zříceniny, a tak si nechat ujít jedinečný pohled na to, jak jsou vlastně v nádvoří hradu postaveny 2 rodinné domky. Udělejte tedy ještě několik dalších kroků směrem podél hlavní brány, a po chvíli se otočte vpravo. Zde se toto kamenné obydlí otevírá a můžete spatřit, jak možná i trošku nevkusným způsobem dokáže někdy moderní člověk zhyzdit takové místo, a nehledě na zachování klasického vzhledu, vymyslí opravdu bizarní spojení :-D. Já mám opravdu rád, když takové věci z historie zůstávají, protože nesou další poselství a úžasný dobrodružný pohled zpět o několik set let, a tak si třeba v tomto případě dokáži říci, že je to trošku škoda. Přestaňme však civět druhým hloupě do zahrady a do jejich soukromí, a pojďme si zde ukázat ještě jednu parádní zajímavost, kterou jste možná při příchodu ani nepostřehli.

Vraťme se zpátky k první zdi, kterou jsme spatřili při příchodu a lehce si všimněme, že je zde vystavěna dřevěná lavička. Dojděme k této lavičce, a usaďme se na chvíli. Pokud dobře zvednete svou hlavu a obrátíte zrak v dáli, tak se Vám naskytne opravdu úžasný pohled a výhled, který se jen těžko komentuje. Nebudu Vám prozrazovat, co z této lavičky můžete vidět, ale nechám na Vás, co si myslíte, že je k vidění. Jestli se rozhodnete tuto zříceninu navštívit, doporučím Vám v hezkém počasí, aby výhled byl opravdu zážitkový.    

K závěru tohoto článku Vás pozvu ještě na vytvořenou videoreportáž z místa, a tak si můžete pohled na viadukt, i zříceninu užít ještě z dalších záběrů.

To je dnes již opravdu vše milí Bajkujáci, a jak říkám vždy tak doufám, že se Vám představení, fotografie i video líbili, a že se sejdeme zase někdy příště. ZDAREC HRÁDEK BAJKUJEC a budu se těšit :-).