77.

ČERTOVY HLAVY - ČERTOVSKÝ MOUNT RUSHMOUR :-)

Zdravím Vás moji milí Bajkujáci, a samozřejmě i všechny dobrodruhy, cestovatele a bajkery, kteří tento magazín sledují :-). Jestli jsem napočítal správně, tak v této kategorii byl poslední článek uveden v srpnu tohoto roku, a jednalo se o výpravu do Hrádku nad Nisou a místní PUMPTRACK. Protože se však o slovo přihlásila zima a sníh, tak co se týká bajkerských oblastí v Čr, bohužel je asi pro letošní rok tímto směrem nejspíše konec, ale co se týká směrem k takové dobrodružné turistice, tak se bude pokračovat krásně dále. Je jasné, že když na to máte odvahu, i správné vybavení, tak se občas někam vydat i na svém bajku není problém, ale je také důležité to samozřejmě vzít za ten správný konec, a nic zbytečně nepodcenit...v zimě jsou ty podmínky trošku náročnější, a tak na to samozřejmě myslete! Dost alespoň krátkého úvodu, a pojďme se podívat řádně na to, o čem bude dnešní článek a kam se zajedeme podívat. Takže pojďme na to lets go :-)

Venku nám tedy začala zima, máme i nějaký ten sníh, a také se pro Čr přiblížilo datum, které sygnalizuje, že za dveřmi čeká Mikuláš, anděl a čerti :-). Je to takové duchaplné období, a já jsem se ještě nejakou dobu před vypravil najít zajímavé místo, které by se mohlo k tomuto období hodit. Podařilo se mi vzpomenout si na jedno pěkné, a rozhodně známé, které se tematikou každopádně hodí. Vypravil jsem se s magazínem do okolí města Mělník, a přímo do obce Želízy. 

Něco o obci: Obec Želízy leží ve středočeském kraji v severozápadní části okresu Mělník na silnici 1/9 z Prahy na Českou Lípu. Obcí procházejí hranice dvou chráněných území...Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a přírodního parku Rymáň. Obcí protéká říčka Liběchovka. Na jejich březích se na sever od obce rozkládá přírodní rezervace "Mokřady Dolní Liběchovky", kde CHKO Kokořínsko vybudovalo v roce 2002 naučnou stezku. Území obce je tvořeno dvěma katastrálními územími Želízy a Sitné, kde na ploše 1107 ha žije v současné době 515 obyvatel. Část Sitné je od roku 1995 vyhlášena státní památkovou zónou pro svoji původní architektonickou strukturu. Obec je zřizovatelem malotřídní základní školy (1-5 ročník) s kapacitou 40ti žáků. Útulně zařízený interiér školy budí dojem domácího prostředí. Též mateřská škola , která je součástí ZŠ, je zařízena pro 32 dětí ve dvou třídách, které se v ní cítí dobře. Dále v obci funguje občanské sdružení Sboru dobrovolných hasičů Čech a Moravy Želízy, jehož jednotka požární ochrany se v rámci IZS podílí na likvidaci nejrůznějších událostí nejen na území obce, ale na území obcí sousedních. Dále se sdružení stará o kulturní rozvoj v obci pořádáním především tanečních zábav a spolupořádání kulturních aktivit ve spolupráci s obcí Želízy.

Želízy jsou vyhledávaným turistickým místem díky sochařskému umění pana Václava Levého, který v první polovině 19. století vytvořil v okolních pískovcových skalách komplex plastik do pískovce. Tyto plastiky jsou vystavěny při Brocenské cestě, a jsou to Harfenice, kaple Máří Magdaleny, reliéf Hada nad Želízemi, Klácelka i Blaník, a potom pro tento článek velice důležité Čertovy hlavy. Nad obcí Želízy se také nachází skalní obydlí, které v minulosti pravděpodobně sloužilo pro pořádání společenských akcí pro místní občany. Do příjemného prostředí je zasazen i Kemp Želízy s kapacitou 60 lůžek pro letní rekreanty, kteří vzhledem k poloze Želíz mají možnost navštívit spoustu zajímavých míst v okolí. Např. zámek a soutok Labe s Vltavou na Mělníku, hrad Kokořín, Máchovo jezero v Doksech a jiné. Pro letní osvěžení je v sezóně v provozu místní koupaliště. 

Když si také povíme něco málo z historie obce, která je dnes díky dílům pana levého řekl bych dost známá, tak původ názvu obce Želízy není dosud plně objasněn :-D. Začátek to není nijak slibný, když není moc známo, ale co bude dále? Nejspíše je však odvozen od železitých pramenů, které se zde v minulosti nacházely. Želízy až do počátku XVII. století vždy patřily českým občanům. Potom se však obec začala postupně poněmčovat. Před 1. světovou válkou žily v obci jen tři české rodiny. Tento proces pokračoval i po vzniku Československé republiky v roce 1918. Ještě v roce 1921 se v obci k české národnosti přihlásilo jen 23 občanů. Proto i první česká škola byla v obci založena až v roce 1927. V letech 1938-1945 byly Želízy součástí tvz. Velkoněmecké říše. Vyřešení národnostní otázky přinesl až rok 1945, kdy na základě rozhodnutí vítězných mocností byli němečtí občané z obce odsunuti do Německa. Podle nejstarších doložených písemností, měla obec v roce 1843 - 51 domů a 306 obyvatel.

Již v XIX. století byla obec považována vzhledem ke své krásné poloze, a okolí za klimaticky léčebné letovisko. Malebné okolí s bohatstvím lesů, příznivé podnebí a úhledná úprava obce lákala již tehdy hosty k pobytu. Friedrich Bernau ve své knize "Der plitische Bezirk Dauba" z roku 1888 píše o obci: "Cizinecký ruch je na výši. V několika posledních letech zde přebývá 50 letních hostů nepočítaje nespočet turistů, kteří zde najdou kořeněný lesní vzduch a ve zdejších pískovcích vyhledávají vytesané figury".Před 2. světovou válkou sem jezdilo i několik set hostí, převážně pražských židů. Svůj rekreační charakter si obec zachovala dodnes. Po roce 1945 zde bylo vybudováno 50 rekreačních chat a vystavěn kemp s 18 chatkami.              

Lehce jsme si i představili obec, kde se naše zajímavé turistické místo nachází, a nyní bychom mohli přistoupit přímo k tomu, co se pro tento článek jevý jako nejzajímavější :-). Pro nás to jsou rozhodně ČERTOVY HLAVY, které se tedy tematicky parádně hodí. V předešlích řádcích jste mohli zaslechnout také jméno pana umělce Václava Levého, který je vlastně takovým dalším velice důležitým bodem tohoto vyprávění, a spojený s tímto místem. Alespoň v krátkosti bychom si mohli také něco říci: Pan Václav Levý (14. září 1820, Nebřeziny u Plas – 30. dubna 1870, Praha) byl český sochař, zakladatel "moderního" českého sochařství a učitel sochaře Josefa Myslbeka. V jeho díle se snoubí raně romantické a vlastenecky orientované skalní plastiky (Klácelka, Blaník) s monumentálními a poetickými plastikami (Adam a Eva), které překračují dobový akademismus a kladou později rozvíjené základy českého národního sochařství. Od tohoto pána jsou právě v této oblasti vytvořeny obří podobizny čertovských hlav, které jsou krásně zasazeny do místních lesů, a tak při výpravě můžete objevit něco, co jen tak každý den člověk vidět nemůže. 

Trošku jsem nyní ještě do textu vmáčl informace o tvůrci, a tak jsem již představení cesty a směru kudy se sem můžete dostat malinko odsunul, ale nyní si již pojďme hezky postupně ukázat cestu z Mělníka až k ČERTOVÝM HLAVÁM, a konečně se dostaňme k našemu cíli :-).  

Protože venku je tedy momentálně zima, tak si cestu popíšeme z Mělníka autobusem, který je určitě dobrou variantou, a také to není nijak drahá záležitost. Když nastoupíte v Mělníce na autobus, klasická jízdenka dospělého člověka vyjde na pouhých 20 Kč, což je i samozřejmě velice příjemná cena. Další výhodou v takovém počasí je, že můžete dokonce vystoupit přímo na zastávce s názvem ČERTOVY HLAVY, a to je rozhodně další bonus k této cestě :-). Jestliže však přijedete třeba na svém kole, tak směr je také celkem jednoduchý, anebo můžete kolo vzít při nejhorším do autobusu. Když si ale dáte výpravu se vším všudy, tak cesta je z Mělníka, po cyklostezce směrem na Vehlovické opuky (místní přírodní památka - bývalá opuková štola), a dále přijedete ze zadní strany do Liběchova. V Liběchově je opět cesta celkem fajn, a nic složitého. Když se budete držet turistického značení, které Vás dokonce po modré povede po okruhu V. Levého, tak se dostanete jak k první památce Klácelka, a po této značce i parádně pohodlně až k ČERTOVÝM HLAVÁM....viz mapa níže. Cesta je tedy tak, i tak opravdu jednoduchá, ale řekl bych, že druhá varianta bude rozhodně o něco dobrodružnější.   

I když pojedete jedním z těchto 2 způsobů, stejně se tyto cesty setkají dole POD ČERTOVÝMI HLAVAMI. Zde se nachází jak informační tabule, kde si můžete přečíst nějaké důležité informace, ale také dost výrazné ukazatele, které Vás dále směřují právě po tomto okruhu V. Levého...nacházejí se přímo vedle této tabule. Když se trošku začtete do řádků, které jsou na vývěsce uvedeny, dozvíte se spoustu informací ne jen o tomto místě, ale také přímo o tvorbě sochaře Václava Levého. Je tu dokonce i mapa další památek, které se zde v okolí nachází a můžete je navštívit. Je to opět další dobrý bonus k cestě, protože alespoň víte, že turismu zde na Vás čeká opravdu mnoho. Dále nezbývá nic jiného, než se vydat dále po modré, která ukazuje na mírně do svahu vytesané schodiště, a pomalé stoupání do kopce.

Vydejte se tedy touto cestou, a i když Vás během výstupu bude lehce obtěžovat trnitý keř, občas nějak stromek s jehličím, a možná i v tomto počasí uklouzaná cesta, zkuste se po nějaké době také ohlédnout za sebe. Uvidíte, že již i z těchto míst se hezky začíná otevírat pohled a výhled na zdejší okolí, a již si člověk začíná připadat trošku mimo civilizaci a obklopuje ho přírodní dobrodružství. Zatím je to jen jednoduché pokukování, které se však za pár okamžiků rozvine naplno, a najednou budete v úplně jiném světě :-). Když se Vám podaří zdolat těchto několik desítek metrů, za hranou křovin se Vám začnou lehce ukazovat již naše skalnaté útvary, kvůli kterým jsme se do těchto míst vydali.

Mezi křovím a stromy se začnou pomalu objevovat ČERTOVY HLAVY.

Cestu jsme si až k našemu místu představili i popsali, a nyní nezbývá nic jiného, než přikročit k povídání přímo o ČERTOVÝCH HLAVÁCH a těchto obřích kamenných útvarech. Upřímně vůbec nevím jak začít, protože není tedy jednoduché vymyslet navazující, ale zároveň poutavý text, který Vás bude příjmeně dále provázet, ale něco zkusím. Začnu od dalšího záchytného bodu který se zde nachází, a tím je turistický směrovač hned vedle těchto obřích hlav.

 Vyšlapete tedy nějaký ten mírný kopec, projdete poslední rovinku, která se zdá jak lesní ulice, ale místo domů jsou zde zástupy stromů, které tuto cestu lemují. Nakonec dojdete na menší mítinu, či otevřený prostor, kde se vám les otevírá a již nejste v takovém tlaku od okolí. Zde se dále bude naše cesta rozvíjet :-). Po pravé straně si již všimnete našeho skalnatého cíle, ale ještě v tomto příběhu zbytečně nespěchejme, a nechme si to nejdůležitější jako lahodnou třešničku na dortu. Dojdete/dojedete tedy na otevřený prostor, a na stromě si jistě všimnete několika cedulek, které ukazují směr a názec místa pro návštěvníky. Také se tak můžete zorientovat kudy dále, a kde se hlavně zrovna nacházíte. Je to také velice fajn místo, které můžete využít třeba ke svačině, krátkému odpočinku a jednoduše trošku vydechnout, než se pustíte do dalšího průzkumu. Na směrovačích, které jsou zde umístěny najdeme, že se nacházíte tedy velice správně a to na ČERTOVÝCH HLAVÁCH...216 m.n.m. Když se vydáte po modré doleva, půjdete směr ŽELÍZY, KEMP ŽELÍZY, TUPADLY a ZVONIČKA. Jestliže však zvolíte opačný směr, a vydáte se doprava po modré, půjdete směrem POD ČERTOVÝMI HLAVAMI, LIBĚCHOV KEMP a LIBĚCHOV. Druhá cesta do pravé strany, je vlastně ta cesta, kterou jsme sem přišli a tu již znáte, takže možná to již tak zajímavé nebude. Po průzkumu tohoto místa zvažte další výpravu třeba TUPADLY a ZVONIČKA, a tak se budete moci podívat ještě dále po místních parádních lesích. 

Řekněme takový mezibod mezi cestou, a našim cílem máme také hezky představen, a můžeme se pustit konečně k našim sklanatým reliéfům ČERTOVÝCH HLAV. V tomto prostoru hned vedle turistického ukazatele, si již při příchodu všimnete hezké a vysoké skály, která je dokonce i nějak tvarovaná, a to co je do ní vytesáno velice blízce připomíná rysy obličeje. Celkově jako když by to byla hlava, která je zasazená do tohoto kamenného útvaru :-). Poodstupte si tedy od směrovače, a udělejte pár kroků směrem k těmto do skály tesaným rysům, a co vlastně uvidíte? V 19 stol. se do tohoto místa zamiloval již zmínění umělec Václav Levý, který zde v letech 1841 - 1846 tvořil do těchto pískovcovích bloků tváře, či plastiky čertů, kteří se tu naštěstí zachovali až do dnešní doby. Jak je také uváděno na dalších serverech, tak tyto vytesané reliéfy již mají opravdu mnoho za sebou, a dnes je na této tvorbě i velice znatelná doba, po kterou jsou zde pro lidstvo k vidění. Ne jen, že se na těchto čertovských tvářích podepsal čas, povětrnostní vlivy, a veškeré rozmary matky přírody, ale bohužel ani lidé v tomto směru nezůstali pozadu. Několikrát se stalo, že zde byli přistiženi neukáznění turisté, kteří se snažili po hlavách lézt, a tím se samozřejmě také celkem výrazným způsobem tyto obří sochy poškozují. Pískovec se odírá, a vytvořené hlavy se pomau ničí a zanikají ve skále, do které byli vytesány.       

Jedná se o reliéfy ČERTOVÝCH HLAV, které jsou zde 179 let, a v roce 2026 to bude přesně 180 let. Je to opravdu naprosto neuvěřitelné, že se i v takové řekněme obyčejnější a turisticky založené republice, dokáže vytvořit něco, co vydrží takovou dobu a snad ještě dlouhou dobu radost dělat bude. Co si také musíme jasně říci o tomto díle, a nesmíme na to zapomenout? Tyto pískovcové sochy, když tedy nevezmu celý tento skalní blok, ale pouze se zaměřím na vytesané reliéfy, tak mají na výšku 13 metrů, a to je dělá druhými největšímy sklaními reliéfy na světě. Z hlediska rozměrů se jedná v českých poměrech o zcela unikátní dílo. Jsou to druhé největší reliéfy hlav na světě, větší jsou jen v Mount Rushmore. Je to tedy všechno pěkná čertovina :-D. Ne jen, že se díváme na největší čertovské tváře v ČR, ale zároveň jsou to druhé největší podobizny svého druhu na světě. Když jsem se tuto informaci dozvěděl, teprve až poté mi došlo, na jak významném místě jsem se byl podívat, a to se nachází jen několik pár kilometrů od města Mělník v ČR. Je trošku škoda, že se mi nepodařilo vyhledat nějaké další konkrétnější informace, které by legendu, či příběh k těmto sochám více osvětlili, a že je to vše jen takový pohled z globálního hlediska...proč třeba zrovna ČERTOVY HLAVY? Mají nějaká jména, a další informace, které byli k vytvoření hlav důležité. Jako třeba čím byli vytvořeny, jak se dostal tvůrce až do takové výšky a podobné? Tyto věci bohužel nikde dohledatelné nejsou, a tak se snad spokojíte alespoň s tímto :-).  

Ještě než se však vrhneme na videoreportáž, kterou jsem s magazínem na místě i cestě také natočil, tak si můžeme ještě říci něco málo o okolí, které je kolem tohoto místa dost zajímavé. V zimních měsících bych to asi raději nedoporučoval, ale v létě to může být veliká paráda. Když se vydáte od Čertových hlav menší úzkou soutězkou, můžete si vylézt vlastně na tyto pískovcové bloky, které nesou z přední strany tyto reliéfy, a tak se dostat ještě o něco výše, než je výhled od paty Čertových hlav. Zde se nachází taková menší vyhlídka, kde se můžete pokochat dalšími pohledy na zdejší okolí, lesy, ale také si třeba naplánovat nějakou další výpravu. Až bude tepleji, rozhodně se sem vydám znovu se svým bajkem, a udělám si alespoň 2-3 denní trip, při kterém prozkoumám i další místa této oblasti. Je to zde rozhodně velmi lákavé, a tak se již nyní velice těším :-). Teď už pojďme na videoreportáž, kterou jsem se pokusil pro magazín na místě natočit.  

To je dnes z výpravy na nějaké zajímavé místo vše, a jak říkám vždy tak doufám, že se Vám povídání, fotografie i videoreportáž libily, a že se sejdeme zase někdy příště. Takže ZDAREC ČERTOVINA BAJKUJEC a budu se těšit :-).